Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Cenu Rudolfa Eitelbergera získala Obnova Horního náměstí s Aríónovou kašnou

Vyhlášení Ceny Rudolfa Eitelbergera
za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a na Olomoucku za léta 1990—2008

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc ve snaze podpořit, ocenit a připomenout kvalitní počiny v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v regionu své působnosti vyhlásilo na konci roku 2008 první ročník Ceny Rudolfa Eitelbergera, pojmenované po významném olomouckém rodákovi a spoluzakladateli dějepisu umění a památkové péče v rakouské monarchii Rudolfu Eitelbergerovi von Edelberg (1817—1885). Cílem tohoto symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy do organismu historické Olomouce, které pozitivně přispěly k jeho měnící se podobě. Naplňujeme tím jeden z cílů Sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních změnách v Olomouci a na Olomoucku, ovlivňujících architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. První ročník ocenění byl pojat retrospektivně za celé polistopadové období, v dalších ročnících se počítá s hodnocením staveb dokončených vždy v příslušném roce. Podněty členů Sdružení i širší veřejnosti vyhodnotila sedmičlenná komise složená převážně z historiků a kritiků architektury a památkářů, která do užšího výběru nominovala dvanáct staveb.
Tajnou volbou komise byla jako vítězná realizace prvního ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera zvolena

Obnova Horního náměstí v Olomouci s Aríónovou kašnou,

a oceněnými se tak stávají autoři

Petr Hájek, Jaroslav Hlásek, Jan Šépka, Angela Chiantelli a Ivan Theimer.

foto: Ester Havlová

Již v roce 1995 iniciovalo Statutární město Olomouc prostřednictvím městské rady projekt renovace ústředního Horního náměstí, které zůstávalo ve svém nevábném „postkomunistickém" kabátě. Vítězný návrh trojice mladých architektů Hájek — Hlásek — Šépka byl tehdy přijat pro své kultivované řešení, respektující historický kontext místa. Realizace proběhla vletech 1998—2001. Potřeba uchovat autenticitu a tradici prostoru byla již od roku 1995 zdůrazněna úvahami o doplnění mozaiky barokního souboru kašen poslední součástí — Aríónovou kašnou, plánovanou již v polovině 18. století. Na výzvu olomoucké městské rady vytvořil olomoucký rodák, respektovaný evropský sochař Ivan Theimer návrh kašny, která byla dokončena a osazena v roce 2002. Celek kašny s nádrží byl projektován za spoluúčasti italské architektky Angely Chiantelli z Luccy, v Itálii byly rovněž odlity součásti sousoší.

S odstupem času, a zejména při srovnání se současnými devastačními zásahy předláždění Pekařské a Deni-sovy ulice, je třeba celkovou restituci Horního náměstí označit za neobyčejně zdařilou a citlivou. Architekti respektovali charakter daného místa, jejich nadčasový návrh nepřinesl radikální proměnu podoby náměstí, jeho materiálového, půdorysného a urbanistického řešení. Ponechání dochované dlažby naopak jen posílilo historickou přirozenost této části města a zdůraznilo její nesporné estetické kvality. To podporuje i kultivovaně provedený informační aparát včetně modelu historického jádra města a zejména Aríónova kašna, která svým „společenským magnetismem" vytvořila nové a neobyčejně přitažlivé sociální ohnisko v centru města. V kontextu proměn Olomouce, ale též dalších českých a moravských měst po roce 1989 náleží tato obnova nejen k těm nejvýraznějším, ale bezesporu i nejkvalitnějším. To se ostatně projevilo v několika oceněních, které projekt získal (čestné uznání v mezinárodní Piranesiho ceně v roce 2001 a cena v kategorii rekonstrukce v celorepublikové Grand Prix Obce architektů v roce 2002).

Nelze samozřejmě odhlédnout od hlasů, které opakovaně kritizují „neschůdnost“ historické dlažby, volbu mobiliáře (lavičky, svítidla) nebo absenci zeleně. První výtka je zcela neoprávněná: na frekventované chodníky autoři použili nové, dostatečně komfortní a široké kamenné desky, kdežto vzácná historická nerovná dlažba zůstala v plochách kolem sochařských monumentů, kde se předpokládá spíše pomalý, rekreační pohyb nebo stání (turisté, kulturní akce). Co se týče mobiliáře, ostatně snadno nahraditelného, jeho nekvalitní řemeslné provedení nelze vyčítat autorům projektu. Podobně je to i s osvětlením, které nemá s původním projektem příliš společného. Mnozí možná zapomněli, že originální návrh svítidel byl zamítnut oddělením památkové péče magistrátu a současná „konfekční" svítidla Thorn byla do projektu prosazena až ex post. Stejně tak je třeba na vrub města připsat i pořízení osvětlovacích těles o metr kratších, než bylo navrhováno. Z toho dále vyplynuly potíže s nedostatečným osvětlením některých partií náměstí. Také nasvícení některých dominant a fasád náměstí se nedaří realizovat podle původního návrhu.

Navzdory námitkám je přínos rekonstrukce Horního náměstí neoddiskutovatelný. Znamenala vytvoření nové hodnoty založené na respektu k historickému kontextu místa a je současně příkladem neobyčejně osvíceného přístupu investora, Statutárního města Olomouce, který by měl zůstat vzorem i do budoucna. Nedávné diskuse o problematice umístění zeleně na náměstí ukazují, že některé otázky zůstávají otevřené a úpravu prostoru v tomto ohledu není nutné pokládat za definitivní. Stejně tak to ale dokládá, že Horní náměstí je stále živým srdcem města, na jehož prospěchu má zájem snad každý jeho obyvatel, který si uvědomuje hodnotu výjimečného historického prostředí svého domova. Občanské sdružení Za krásnou Olomouc byl tak rádo u příležitosti předání Ceny Rudolfa Eitelbergera iniciovalo veřejnou a odbornou diskusi o budoucnosti Horního náměstí a doufá, že tato snaha nezůstane bez odezvy.
Datum oficiálního předání Ceny Rudolfa Eitelbergera nebylo ještě stanoveno a bude upřesněno po dohodě s oceněnými.



Návrh a realizaci Ceny Rudolfa Eitelbergera provedl Jaroslav Koléšek (nar. 1974), který patří mezi významné české výtvarníky mladé generace. Jako sochař je všestranný, pracuje s kamenem, betonem, dřevem, sádrou, sklem i plastickými hmotami. Vystavuje pravidelně doma i v zahraničí (Polsko, Německo). Je autorem památníku letecké bitvy nad Šanovem a držitelem zlínské Ceny Václava Chada (2003). Pracuje jako odborný asistent na Katedře sochařství Fakulty umění Ostravské univerzity.
Zdroj: Občanské sdružení Za krásnou Olomouc
Vložil: Tisková zpráva, 08.02.09 14:00
Návštěvnost: 10825 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Šépkův devastační zásah Václav Průcha 08.02.09 17:08
Světla na Horním náměstí Mgr. Kauerová 09.02.09 09:47
Zlatá nitka Johansen 09.02.09 18:19
Re: Světla na Horním náměstí v Olomouci Dr. O. Jakubec 09.02.09 19:06
panu průchovi...a dalším všeumětelům abakus 09.02.09 20:17
Betonové barbarství Václav Průcha 09.02.09 20:59
Vzorný příklad Organic 10.02.09 10:50
pane Průcho, ondrejcisler 10.02.09 12:03
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.