Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
SOS Transgas: protest proti demolici



KDY: pondělí 4. prosince 2017 v 17:30 
KDE: Rubešova ulice (u schodiště)   

Ministr kultury Daniel Herman ukončil památkovou ochranu jedné z nejvýznamnějších brutalistních staveb v České republice. Jedinečnému komplexu Transgas tak hrozí demolice. Odborníci bijí na poplach a vyzývají veřejnost k účasti na demonstraci. Věří, že tlak veřejnosti ještě může objekt zachránit před zkázou.

Dosluhující ministr kultury Daniel Herman v polovině listopadu zastavil přezkumné řízení a zrušil tak Transgasu přechodnou památkovou ochranu. Developerovi, firmě HB Reavis patřící slovenskému miliardáři Ivanu Chrenkovi, nyní téměř nic nebrání budovu srovnat se zemí. Komplex Transgas je sice zanedbaný a technologicky zastaralý, patří však k nejkvalitnějším tuzemským stavbám 60. - 70. let. „Představuje neopakovatelný urbanistický soubor technologických a reprezentačních staveb, který v sobě spojuje invenci vynikajícího konstruktéra Jiřího Kozáka s osobními styly předních architektů – výtvarnou polohu brutalismu Ivo Loose a Jindřicha Malátka s high-tech architekturou Jiřího Eisenreicha a Václava Aulického,“ říká Lukáš Beran, vědecký pracovník Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT.

Stát v tomto případě selhal na několika rovinách. Úvodní stanoviska magistrátních památkářů i pražského pracoviště Národního památkového ústavu, která demolici připouštěla, vedla HB Reavis k investici do projektu demolice a novostavby. Při pozdějším posuzování památkové hodnoty stavby komisí generální ředitelky NPÚ i komisí ministra kultury, kdy se oba sbory za stavbu jednoznačně postavily, už bylo pro Hermanovo ministerstvo pozdě. Hrozba arbitráže pod hesly „dobré víry“ a „legitimního očekávání“ za zmařenou investici vedla úřad k potvrzení správnosti původních rozhodnutí památkové péče.

„Nám nezbývá než vyjádřit občanskou nespokojenost a svolat demonstraci. Analyzujeme také naše právní možnosti. Neustaneme taky v osvětě veřejnosti (včetně developerů), aby architekturu postavenou v dobách komunismu dokázala i přes dobu vzniku docenit a mít ráda,“ říká Martin Benda, mluvčí iniciativy SOS Transgas.

Protest začne u schodiště komplexu v Rubešově ulici a bude pokračovat na Václavské náměstí k místu bývalého Kozákova domu v Opletalově ulici, jehož kontroverzní demolici také povolila administrativa ministra Hermana. Protest tak upozorní nejen na chystané bourání Transgasu, ale také na systémový problém památkové péče, která dlouhodobě podléhá tlakům politiků a málo kvalifikovaných úředníků. U části odborné veřejnosti opakovaně vyvolává dojem, že nejedná v zájmu státu a kultury, ale pouze v zájmu developerů.

Pondělního manifestu se zúčastní přední osobnosti české kulturní scény. Vystoupí historici umění Radomíra Sedláková, Jindřich Vybíral, Milena Bartlová a Marie Klimešová, předsedkyně Klubu za Starou Prahu Kateřina Bečková, sochař Pavel Karous, kurátorka Národní galerie a teoretička architektury Radomíra Sedláková či rapper a výtvarný umělec Vladimír 518. Promluví také oba poslední žijící autoři Transgasu – architekti Václav Aulický a Jan Fišer. Podporu akci vyslovil popularizátor architektury Adam Gebrian a řada dalších. Součástí programu bude také performance v maskách.

Akci organizuje iniciativa SOS Transgas ve spolupráci se spolky Prázdné domy, Architektura 489, Spolkem za estetiku veřejného prostoru, Klubem za Starou Prahu a dalšími.

Transgas a jeho příběh


1866: Bourání hradeb, Praha se stává otevřeným městem.

1871–1880: Výstavba kolem Vinohradské (čp. 325 a 365, 1871 a 1872).

1927–1932: Stavba budovy Rozhlasu podle projektu architekta Bohumila Slámy.

1938–1939: Na místě domu z roku 1872 postaven dnešní rohový dům čp. 343 podle plánu L. Třísky.

1939: Na žádost Ministerstva pošt zbořen dům čp. 365 při štítové stěně Rozhlasu.

před rokem 1945: Zbořeny domy čp. 663 a 664 v Rubešově ulici.

1964: Dohoda o dodávce plynu pro ČSR ze SSSR a stavba plynovodu Bratrství.

Únor 1966: Československé plynárenské podniky ve spolupráci se Svazem architektů vypsaly anonymní otevřenou soutěž na ideové řešení dispečerského pracoviště s administrativou. V soutěži byl určen k rozpracování návrh architektů Plynprojektu Ivo Loose a Jindřicha Malátka. Původní koncepce umístila
v diagonále podél plánované magistrály tři věžové objekty čtvercového půdorysu – dvě spojené věže měly připadnout plynárenskému dispečinku, třetí samostatná věž pak Středočeským energetickým závodům.

1967: Územní rozhodnutí.

1968: Byl spuštěn zkušební transit plynu do Rakouska.

1969: Schváleny demolice domů čp. 497, 498, 393, a 641 v Římské.

1971: SSSR uzavřel smlouvu o dodávkách plynu do západní Evropy. Založen národní podnik Tranzitní plynovod Praha pověřený funkcí přímého investora a současně provozovatele budoucí tranzitní soustavy. Projekt budovy musel být s ohledem na změnu náplně (dispečerské středisko plynovodu a sídlo Ministerstva paliv a energetiky, obchodů a služeb) přepracován, přičemž tým doplnili architekti z Vojenského projektového ústavu Jiří Eisenreich a Václav Aulický.

1972: Stavební povolení (S ohledem na blízkost dráhy tu dosud byla stavební uzávěra).

1974: Dokončena a zprovozněna budova dispečinku (do té doby v provizoriu na Jarově).

1978: Otevření a zprovoznění všech budov.

1982: Zlepšení tepelně izolačních vlastností vnitřním zateplením.

1991: Budovy ministerstva paliv a energetiky přiděleny Federálnímu shromáždění ČSFR.

1991–1992: Pod vedením arch. Eisenreicha zřízena prodejna automobilů Mercedes-Benz pod centrálním dispečinkem.

1993: Vyhlášena Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice.

2001: Privatizace, budova přechází na zbytkový státní podnik ČPP Transgas a ČEZ.

2007: Soubor na seznamu architektonicky cenných staveb a souborů v Územně-analytických podkladech Hlavního města Prahy, v kategorii A (Radomíra Sedláková).

29. 4. 2011: Skupina ČEZ nabízí budovy k prodeji.

25. 6. 2014: HB Reavis nabývá budovy.

3. 8. 2015: Informace ČTK o zamýšlené demolici.

15. 9. 2015: Klub Za starou Prahu podává návrh na prohlášení za kulturní památku.

26. 10. 2015: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze ve svém vyjádření připouští demolici areálu.

30. 10. 2015: Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy posoudil kladně demolici budovy.

26. 11. 2015: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze nedoporučilo prohlášení.

5. 2. 2016: Komise pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památky MK doporučuje prohlášení.

15. 8. 2016: Komise generální ředitelky Národního památkového ústavu pro ochranu památkového fondu vzniklého ve druhé polovině 20. století doporučuje prohlášení.

3. 10. 2016: Z budov se stěhuje pobočka Pojišťovny VZP.

30. 11. 2016: MK rozhoduje o neprohlášení, následkem čehož se formuje iniciativa SOS Transgas.

5. 2. 2017: Podnět k přezkumu rozhodnutí podává Klub Za starou Prahu.

15. 2 2017: Podnět k přezkumu rozhodnutí podává NPÚ.

4. 5. 2017: MK zahájilo přezkumné řízení.

15. 11. 2017: MK zastavuje přezkumné řízení.
Zdroj: Iniciativa SOS Transgas
Vložil: Jana Kořínková, 03.12.17 19:30
Návštěvnost: 856 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Lucifergas Patrik Líbal 03.12.17 20:42
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.