Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Pád mostu v Janově si před rokem vyžádal 43 lidských životů


Janov - Výběr informací o zřícení dálničního mostu v italském Janově, při kterém před rokem zahynulo 43 lidí:


- Nejhorší neštěstí svého druhu v moderních evropských dějinách se stalo v úterý 14. srpna 2018 kolem půl dvanácté dopoledne, když se za bouřky a deště do 45 metrové hloubky zřítila dvousetmetrová část mostu, zavěšená na nejzápadnějším ze tří vysokých pilířů. Spolu s vozovkou spadly na dole ležící skladiště a železniční trať a do rozvodněné řeky Polcevery více než tři desítky osobních a nákladních aut. Při kolapsu zahynulo 43 lidí, dalších 16 přežilo s různě vážnými zraněními.

- Mezi lidmi na mostě, kterým pád přežili, byl i český řidič kamionu Martin Kučera, který utrpěl zlomeny pěti žeber a měl pohmožděné plíce. Čech, který se začátkem listopadu vrátil ke své práci, vyvázl díky tomu, že byl připoutaný a řídil nejnovější model tahače se zesílenými sloupky kabiny. Kučeru zachránil také jeho náklad - těžký papír stáhl soupravu z mostu tak, že padala napřed zádí návěsu, který se navíc ještě před dopadem odpojil.

- Pád mostu, který stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou, způsobil v Itálii obrovskou vlnu rozhořčení, která se obrátila proti vládním úřadům i provozovateli dálnice, firmě Autostrade per l'Italia. Zhruba půlka obětí - mezi kterými byli vedle 29 Italů také občané Francie (čtyři oběti), Chile (tři), Albánie (dvě), Jamajky, Kolumbie, Moldavska, Peru a Rumunska (po jedné) - se dočkala státního pohřbu, zbytek rodin to ale odmítl.

- Někteří pozůstalí se oficiálního obřadu odmítli zúčastnit proto, že vinu za tragédii podle nich nese právě stát. Podle vyšetřovací zprávy italského ministerstva dopravy, zveřejněné koncem září, nepodnikla Autostrade per l'Italia dostatečná opatření, aby pádu mostu zabránila, ačkoli riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Společnost ale kritiku odmítla a závěry expertní komise ministerstva označila za "hypotézu, kterou je třeba ověřit".

- Zavěšený betonový most byl postaven v Janově v letech 1963 až 1967, slavnostně jej otevřeli 4. září 1967 za přítomnosti tehdejšího italského prezidenta Giuseppeho Saragata. Most byl 1102 metrů dlouhý (pro srovnání - Nuselský most v Praze měří 485 metrů), vozovka byla 45 metrů nad zemí (Nuselský most je jen asi o tři metry nižší). Nesly jej tři železobetonové pilíře o výšce 90 metrů s maximálním rozpětím 210 metrů, na východní straně jej pak podepírala řada nižších pilířů.

- Stavbu vyprojektoval italský stavební inženýr Riccardo Morandi (1902-1989). Jeho zavěšené mosty jsou charakteristické velmi malým počtem podpěr, které jsou často vyrobeny z předpjatého betonu. Morandiho konstrukce jsou podle expertů vizuálně zajímavé, ale jejich stavba je také více nákladná. Janovský most - oficiálně pojmenovaný Viadotto Polcevera, neboli Viadukt Polcevera podle pod ním tekoucí řeky - prošel tři roky před zřícením částečnou rekonstrukcí.

- Během uplynulého roku se postupně začalo s demolicí zbytků více než kilometrového mostu, vyvrcholením se stalo 28. června letošního roku odstřelení dvou zbývajících pilířů. Krátce předtím začala stavba nového přemostění, které navrhl slavný architekt Renzo Piano, janovský rodák, který se proslavil mimo jiné jako spoluautor pařížského Národního střediska pro umění a kulturu Georgese Pompidoua. Ocelový most s průřezem připomínajícím loď, navrhl zdarma.
Autor: ČTK, 12.08.19 07:50
Návštěvnost: 2 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.