Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Budovy Transgasu patří k nejvýraznějším stavbám z 70. let v Praze


Praha - Vizitka souboru budov Transgas na Vinohradské ulici v Praze (majitel areálu může budovy zbourat, do dnešního dne nikdo nepodal odvolání proti rozhodnutí o demolici):


- Stavby vznikly v letech 1966 až 1976 pro potřeby řídicího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky, později sídlo Středočeské energetické, naposledy v budovách bylo klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny. Budovy vlastnila společnost ČEZ, která je prodala developerské skupině HB Reavis. Ta je zbourá a na uvolněném místě postaví moderní kancelářské budovy podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohly být dokončeny začátkem roku 2021.

- Autory komplexu v brutalistním stylu s technicistními detaily jsou Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

- Soubor tří staveb stojí v dolní části Vinohradské ulice v sousedství budovy Českého rozhlasu a je ohraničen ulicemi Římská a Rubešova. Stavbě musely ustoupit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.

- Dominantou komplexu je vysutá obdélná budova ústředny dispečinku obložená izolací z dlažebních kostek. Výrazné je také použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.

- V zahloubeném rohu parteru při Římské ulici byla kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos. Dodnes se zachovala část reprezentativních interiérů, na nichž Loos spolupracoval s architektem Janem Fišerem.

- V budovách, které jsou částí odborníků i veřejnosti považované za jedny z nejošklivějších v Praze, byl svého času umístěn nejmodernější počítač v tehdejším Československu. Známé jsou také z filmu Vesničko má středisková, kde si zahrály sídlo firmy Dřevoplech.

- Budovy Transgas jsou na území památkové zóny Vinohrady a v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1971.

- "Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území," řekl o stavbách podle www.archiweb.cz kurátor Rostislav Koryčánek.

- Loni se ministerstvo kultury zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu návrhem na prohlášení staveb za památku. Autoři podnětu stavby označili za vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

- Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil. Konstatoval, že "dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny".

- Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat. Koncem roku 2016 ministerstvo rozhodlo, že komplex památkou nebude. V odůvodnění mimo jiné uvedlo, že "architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky".

- Ministr kultury Daniel Herman začal loni na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat. V listopadu pak Klub za starou Prahu informoval, že ministr Herman přezkumné řízení zastavil, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov. V rozhodnutí ministra se mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, že detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko, že se v areálu neudála žádná významná kulturněhistorická událost či že domy nejsou významným příkladem brutalismu. "Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem," stojí v rozhodnutí.

- Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice letos 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Ta vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci. Mluvčí developera, společnosti HB Reavis, Jakub Verner již v listopadu ČTK sdělil, že podle předběžných odhadů by se nové budovy mohly začít stavět přibližně za rok.
Autor: ČTK, 04.02.19 13:55
Návštěvnost: 32 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
kde se stala chyba? raval 04.02.19 22:13
... Inu,... šakal 05.02.19 11:03
otlemený Federál Dr.Lusciniol 07.02.19 13:53
Lítost Vích 14.02.19 23:18
Mohli jsme mít v Praze dobovou obdobu Centre Pompidue Dr.Lusciniol 16.02.19 08:03
Pompidou v Praze Vích 16.02.19 16:10
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červen 2019
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.