Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
V Berlíně vzniká muzeum věnované poválečnému odsunu Němců

Berlín - Nucené vysídlení Němců ze zemí střední a východní Evropy po skončení druhé světové války i další podobné události 20. století bude přibližovat nové muzeum a dokumentační centrum, které vzniká v centrální části Berlína. Stavba za 55 milionů eur (1,4 miliardy korun) se má návštěvníkům otevřít příští rok.

"Německá společnost si v určité době řekla, že chce mít jedno místo, kde půjde vzpomínat na tuto kapitolu naší historie," vysvětluje hlavní důvod vzniku dokumentačního centra šéfka Nadace útěk, vyhnání, usmíření Gundula Bavendammová. Tak jako v případě podobných historických projektů trvala německá veřejná debata roky. Nadaci nakonec založil Spolkový sněm v roce 2008 a se stavbou muzea se začalo o pět let později.

Kvůli zpožděním, která u větších projektů v německé metropoli nejsou výjimkou, se přestavba budovy z 20. let zvané Deutschlandhaus, která leží nedaleko Postupimského náměstí, značně protáhla. Zůstala při ní zachována historická fasáda a přední část budovy, za níž vyrostla nová krychlová stavba, která bude srdcem muzea. Nadace si zde bude pronajímat 6000 metrů čtverečních ve třech poschodích, ve kterých budou stálá i tematické expozice, sál pro přednášky s kapacitou 300 lidí, knihovna, badatelské centrum nebo "místnost ticha" pro klidnou reflexi někdejších událostí.

Dějiny vysidlování a etnických čistek chce dokumentační centrum ukazovat ve dvojím kontextu. "Jednak jde o historii nucené migrace v Evropě ve 20. století, to je první okruh, a pak samozřejmě především v kontextu druhé světové války," říká Bavendammová o odsunu více než 12 milionů Němců ze zemí střední a východní Evropy.

V rámci prvního tématu stálá výstava připomene rozpad mnohonárodnostních států po první světové válce a s ním související násilné přesuny obyvatel například mezi Řeckem a Tureckem, rozdělení britské Indie v roce 1947 doprovázené masivními etnickými čistkami nebo války a vyhánění obyvatel v někdejší Jugoslávii v 90. letech minulého století. Expozice se dotkne také současnosti. Nebude ale tematizovat migraci jako takovou, nýbrž výhradně fenomény jako vyhánění, nucené vysidlování nebo deportace.

Druhá část stálé expozice, která bude mít celkem 1600 metrů čtverečních, se už bude soustředit na události druhé světové války. "Vyhnání Němců zde bude v centru pozornosti, avšak ve velmi promyšleném kontextu," zdůrazňuje Bavendammová, podle níž se samozřejmě muzeum bude věnovat i nacistické diktatuře a událostem, které k válce vedly, a to především od roku 1938.

Tematizovaný bude přirozeně také odsun zhruba tří milionů Němců z Československa. Ukazovat ho dokumentační centrum chce především na konkrétních osudech lidí, třeba na příbězích těch, kdo byli na konci května 1945 vyhnáni z Brna. Cestu k rakouským hranicím doprovázenou četnými násilnostmi tehdy nepřežilo asi 1700 osob.

Poválečnou dobu bude dokumentační centrum přibližovat na celé škále objektů, ať už to jsou trakaře, na nichž tehdy lidé transportovali svůj majetek, kufry, oblečení nebo třeba dopisy, deníky, fotoalba, mapy či noviny. "Odhaduji, že tak 60 procent originálů bude z naší vlastní sbírky a kolem 40 procent budou tvořit zápůjčky z jiných sbírek," říká Bavendammová, podle níž se na nadaci pravidelně obracejí zejména starší lidé s tím, že by jí rádi svěřili historické objekty a dokumenty.

V neposlední řadě se stálá výstava zaměří na lingvistické kontroverze, které téma doprovázejí. Zatímco v Německu se nejčastěji hovoří o vyhnání, v Česku o odsunu, případně o divokém a následném organizovaném odsunu. Česko-německá deklarace z roku 1997 zase rozlišuje mezi vyháněním a nuceným vysídlením.

O tom, že se výstava nemusí obejít bez kontroverzí, svědčí i materiál ke konceptu stálé expozice, podle něhož nebyly výpady vůči československým Němcům bezprostředně po skončení druhé světové války spontánní, ale téměř vždy organizované. Podle českých historiků se naopak z velké části jednalo o akce spontánního charakteru.
Zdroj: Martin Weiser
Vložil: ČTK, 28.01.19 08:10
Návštěvnost: 34 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Související ateliéry
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.