Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Dílo Jakuba Krčína je dnes pýchou jihočeské krajiny

Třeboňsko - rybníky Rožmberk, Velký Tisý, Malý Tisý a Kaňov; zdroj: visittrebon.cz

Praha - Významnou, ale také kontroverzní osobností byl věhlasný rožmberský regent a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, od jehož narození uplyne 18. července 480 let. Krčín po sobě zanechal velkolepé dílo v podobě rybniční krajiny na Třeboňsku, která je ozdobou a pýchou tohoto kdysi bažinatého koutu země dodnes.

     Rybníky se dříve zakládaly především na úrodné půdě, aby se zde dařilo rybám. K systematickému budování rybniční soustavy na bažinatém území kolem Třeboně se odhodlal počátkem 16. století Štěpánek Netolický. Na panství rodu Rožmberků vyprojektoval Zlatou stoku a stvořil řadu rybníků jako Opatovický či Horusický. Na sousedním chlumeckém panství Krajířů z Krajku pracoval na výstavbě tamní soustavy Mikuláš Ruthard z Malešova, zakladatel Staňkovského rybníka nebo Hejtmana.
    Podobu a život regionu však nejzásadněji ovlivnil jejich pokračovatel Jakub Krčín. Dlouholetý regent rožmberských statků již účelně uspořádané rybniční hospodářství svědomitě a dovedně řídil a dále rozšiřoval. Například vybudoval největší český a svého času i evropský rybník Rožmberk, Svět (tehdy Nevděk) a mnoho dalších, stejně jako téměř 14 km dlouhý odlehčovací kanál Nová řeka odvádějící vodu z Lužnice do Nežárky.
    Jako správce panství se Krčín snažil především o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství. Stejně jako rybníkářství věnoval pozornost pivovarnictví, ovčínům, dvorům a mlýnům. V roce 1578 zřídil finanční úřad, který kontroloval hospodaření v celém rožmberském dominiu. Od Viléma z Rožmberka si vysloužil přízeň a bohatství. Uznání se mu dostalo také od císaře Rudolfa II., který mu svěřil kontrolu svých rybníků na Poděbradsku.
    Podstatně menší zalíbení v energickém, neústupném a ctižádostivém muži nacházeli podřízení úředníci a hlavně robotníci. Historické prameny ho často vykreslují jako tvrdého nelidu, jehož zajímaly jen vlastní kariéra a hospodářské cíle. Byl nejen tvrdý na své dělníky, ale údajně velmi přísně (šibenicí) trestal například pytláctví. Není divu, že o něm kolovalo mezi lidmi množství nelichotivých pověstí. Vesměs ho obviňovaly ze spolčení s čerty.
    Dnešním pohledem byl Krčín především schopný manažer. Jeho nadčasovost v tomto směru zdůraznil spisovatel a znalec historie rybníkářství Miroslav Hule. V obsáhlé knize z Krčína smývá staletími pěstovaný obraz tyrana a v dobových souvislostech vysvětluje, že nebyl žádnou feudální stvůrou. Krčín se prý celý život řídil dvěma hesly: "Starými příjmy nehýbej a nové hledej" a "Cokoliv činíš, moudře konej a přihlížej ku konci".
    Šeredně se prý přepočítal jen jednou, v soukromí. Kvůli penězům se oženil s bohatou, o 30 let starší vdovou Dorotou Slepičkovou. Údajně to nebyla zrovna milá osoba, a tak prý čas raději trávil cestami po panství a na svých stavbách. Krčín prý předpokládal, že bude brzy vdovcem, dočkal se však až za 21 let.
    Krčín pocházel z chudého zemanského rodu z Polep u Kolína (přízvisko z Jelčan má dle nedaleké obce, odkud pocházel jeho rod). Studoval v Kolíně i na pražské univerzitě, po studiích vstoupil do služeb Viléma Trčky z Lípy a poté vedl hospodářství kláštera v Borovanech u Českých Budějovic. Do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka, vstoupil v roce 1561 a o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Roku 1569 byl jmenován regentem všech rožmberských panství.
    Po odchodu z Třeboňska se usadil v Křepenicích na Sedlčansku. Křepenice a Sedlčany, které v roce 1580 získal od Viléma z Rožmberka, zvelebil, v Sedlčanech mimo jiné nechal postavit pivovar, mlýn a sádky na ryby, v Křepenicích si zbudoval tvrz Nový Hrádek. Kromě tradičních aktivit (správcem rožmberského panství byl až do roku 1589) se věnoval rovněž své velké vášni, alchymii. Podruhé se oženil s dcerou rybníkáře Jana Zelendara, která mu porodila šest dcer.
    Pohřben chtěl být v nedalekých Obděnicích. Rok před smrtí nechal opravit tamní kostel a do jeho zdi zasadit svůj náhrobek. Kde je Jakub Krčín pochován a kdy přesně zemřel, ale není známo. Jisté je, že to bylo někdy na přelomu ledna a února 1604.
Autor: ČTK, 16.07.15 11:05
Návštěvnost: 1665 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.