Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
K výročí narození Lva Krči

V roce 2012 uplynulo 110 let od narození významného architekta Lva Krči (25. 5. 1902 – 27. 4. 1945). Narodil se ve Velké Bíteši na Českomoravské vrchovině Mořici Krčovi jako osmé, nejmladší dítě. Studoval na průmyslové škole v Brně a poté v letech 1928 až 1931 na Akademii výtvarných umění v Praze ve speciálce architektury u Josefa Gočára.
Po studiích pracoval v letech 1931 až 1938 v kanceláři se Stanislavem Tobkem a Josefem Kinclem. Projektovali širokou škálu staveb od rodinných domů a vil až po rozsáhlé sportovní zařízení a komplexy. Návrhy vycházely převážně z funkcionalistické architektury a snažily se používat v té době progresivní stavební metody.
Již v roce 1933 časopis Pestrý týden prezentoval výstavbu domků s ocelovou konstrukcí v Šáreckém a Hostivařském údolí. U letního domu Maxmiliána Záveského (1933–34) v Dobřichovicích také použili tento ocelový montovaný skelet. Dcera zadavatelů Hana Kučerová-Záveská, významná architektka, se podílela na zařizování interiérů. Rodinný dům v Praze – Krči z roku 1934 v ulici K Habrovce má obdobnou konstrukci a tentýž systém aplikovala architektonická kancelář při stavbě funkcionalistické vily MUDr. Josefa Železného v Jimramově z let 1936-37. Zde k obytné části přibyla navíc ordinace majitele domu.
Dalším objektem, postaveným z ocelové konstrukce, byl dvojdům v Praze Košířích v Nepomucké ulici (1937–38), přičemž jedna část patřila přímo architektu Tobkovi. Všechny uvedené domy a vily mají ploché střechy a další znaky funkcionalistické architektury.
Za neméně významné jako vily, vzešlé z jejich kanceláře, však lze považovat sportovní stavby, což konvenovalo i se skutečností, že Krča byl velký sportovec, věnoval se lyžování i lehké atletice. Také velmi fotografoval, opět často se zaměřením na sportovní tematiku.
V Novém Městě na Moravě byla podle jejich projektu v letech 1936 až 1937 postavena Orlovna, natočená kolmo k uliční čáře. Proto se uplatňuje jen poměrně malým průčelím s velkým, v současnosti luxferovým, oknem. Orlovna momentálně slouží jako kino.
Dílem této kanceláře je i „Sportovní stadion Vítkovických železáren ve Slezské Ostravě“ (1937 – 1939), který by měl být v nejbližší době rekonstruován. Kapacitu popisuje dobový odborný časopis takto: „Pro obecenstvo jest vyhrazeno na hlavní tribuně 4.250 sedadel, kryté místo pod tribunou má 1680 míst k stání, na obvodové nekryté tribuně je 17.900 míst k stání, úhrnný počet diváků by tedy mohl býti asi 24.000.“  
Z období po osamostatnění Lva Krči pochází „Letní domek p. A. P.“ z roku 1938 ve významném posázavském letovisku Senohraby. Tato „vilochata“ o poměrně malých rozměrech měla umístěny v patře dokonce tři ložnice, pokoj pro služku a koupelnu. Architektonicky se dům s plochou střechou ještě hlásí k funkcionalistickému tvarosloví i celkovému pojetí, ale některé detaily, jako kyklopské zdivo přízemí, již prozrazují příklon k vernakularismu, resp. spíše k exotismu.
U vily Věry a Bohuše Míčkových z let 1939 – 40 v Novém Městě na Moravě je řešení se stanovou střechou proti předchozím domům konzervativnější, ale např. okna, přesahující přes roh, nebo pásové okno v arkýři prozrazují stálé moderní architektonické myšlení Krči.
V období samostatné tvorby navrhoval i rozsáhlejší projekty, např. obchodní dům ve Vacově s velice působivým zaobleným nárožím. V Náchodě ve Wolkerově ulici vyrostly roku 1941 dle jeho návrhu řadové domy a vila pro úředníky Mautnerových textilních závodů.
Mimo zde několika vyjmenovaných staveb, které vypracovala kancelář i později samotný Krča, vzniklo mnoho jiných návrhů a projektů, převážně sokoloven a dalších sportovních zařízení, ale i typologicky různorodých stavebných objektů. Pochopitelně u všech nedošlo k realizaci, což se týká převážně soutěžních prací.
Za 2 světové války se Krča zapojil do odbojové činnosti v Radě tří.  V dubnu 1945 se přesunul s velitelstvím „R3“ na Moravu, kde spolupracovali s partyzánskými oddíly. Krča, který měl krycí jméno „Tygr“, zahynul při bojích v okolí Velké Bíteše na konci války, neboť při náletu byl zasažen palubním kulometem. Pohřben byl na starém hřbitově a jeho pomník vytvořil Krčův přítel a spolupracovník sochař Jan Kavan.
Zdroj: Patrik Líbal
Vložil: Tisková zpráva, 16.08.12 11:30
Návštěvnost: 2896 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.