Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Multimodální uzel veřejné dopravy

Autor: Med Pavlík architekti s.r.o. | Jindřich Kmoníček, Tomáš Med, Lukáš Pavlík, Jiří Nývlt
Adresa: náměstí Jana Pernera, Pardubice, Česká republika | mapa
Projekt: 2015 Realizace: 2017

Zodpovědný projektant: Igor Čermák
Generální dodavatel: STRABAG a.s.
Fotograf: Tomáš Kubelka

Území před vlakovým nádražím v Pardubicích je významným dopravním uzlem nadregionálního významu a zároveň jednou ze vstupních bran do města. Navíc tvoří v rámci urbanistické kompozice města výrazný prostorový prvek komponovaný jako pohledové ukončení hlavní městské osy začínající renesančním Pernštýnským náměstím, pokračujícím přes Třídu Míru upravenou do podoby centrální pěší zóny navazující do pulsující městské třídy Palackého a jako takový patří k prostorům definujícím obraz města v myslích nejen jeho obyvatel ale také návštěvníků. Dominantou náměstí Jana Pernera je památkově chráněná funkcionalistická budova hlavního vlakového nádraží s výškovou dominantou hotelu, jež je ukončením pohledové osy procházející Palackého třídou. Autory budovy hlavního nádraží s hotelem a kinem jsou architekt Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda.

Urbanistické souvislosti
Přestavba náměstí Jana Pernera na Multimodální uzel veřejné dopravy je součást širšího urbanistického konceptu přestavby prostoru okolí vlakového nádraží Pardubice od stejných autorů jako návrh MMUVD v Pardubicích, který dokomponovává výše zmíněnou urbanistickou osu až k západnímu okraji centrální části města. Koncept zároveň zapojuje náměstí Jana Pernera do kompaktní městské struktury s vyváženým podílem mezi městotvornými funkcemi a podílem dopravy z pohledu udržitelného rozvoje dotčeného městského území.
Prostor náměstí Jana Pernera je zároveň první realizací z této skupiny staveb čítající terminál regionálních a dálkových autobusů s předpokladem jeho navázání západním směrem od náměstí, terminál jih se záchytným parkovištěm a dostavbu severní hrany Palackého třídy, která je dnes brownfieldem. Zároveň je v rámci přestavbových území navržen zelený pás navazující na odpočinkový prostor s parkovou úpravou na náměstí Jana Pernera. Tento zelený pás navázaný na řeku Labe nabídne v budoucnu nové pěší vazby v rámci města a poskytne prostor pro odpočinek.
Pro budoucí rozvoj území přednádraží je klíčovou investicí do dopravní infrastruktury v regionu výstavba komunikace R35, která v cílovém stavu převede veškerou nákladní a tranzitní osobní dopravu mimo kontakt s městy Hradec Králové a Pardubice. Po realizaci severovýchodní tangenty města Pardubic přestane být úsek Palackého třídy podél Přednádraží silnicí I. třídy dopravně zatěžující město.

Architektonický koncept
Náměstí Jana Pernera je především významným přestupním bodem veřejné dopravy. Přehlednost, bezpečnost, lidské měřítko a respekt k památkově chráněné budově nádraží jsou základními aspekty návrhu. Prostor je navržen jako přehledný lineární prostor tak, aby uspokojil potřeby uživatelů ve všech situacích spojených s užíváním terminálu veřejné dopravy. Je zónován do ploch s jasně strukturovaným režimem užívání (terminál, parkoviště K+R, vyhrazené parkoviště se stanovištěm TAXI, stanoviště odkládání jízdních kol, odpočinkové plochy). Této struktuře odpovídá také charakter veřejného prostoru v jednotlivých funkčních celcích. Výrazným vizuálním prvkem parteru je trakce trolejového vedení, jež je povýšena na výtvarný princip. V prostoru terminálu je trakce vyvěšena na atypických sdružených sloupech veřejného osvětlení nad střechou zastřešení terminálu. Sloupy mají kónický tvar a pro dosažení dojmu subtilnosti vždy převyšují poslední uchycený prvek.
Před budovou nádraží je velkorysá rozptylová plocha pro pěší. V návaznosti na budovu je zachováno a dále rozvíjeno ornamentální členění dlažby, které je součástí architektonického konceptu památkově chráněné nádražní budovy a souvisí s členěním fasády. Toto původní ornamentální řešení je vizuálně přiblíženo současnému vyznění precizním materiálovým a řemeslným řešením navíc nově doplněným o stromy kompaktního vzrůstu a mobiliář zvyšující uživatelský komfort prostoru. Význam prostoru v rámci celého náměstí je navíc povýšen specifickým veřejným osvětlením inspirovaným charakterem osvětlení na sousedních plochách kolejiště. Jedná se o speciální LED svítidla různých vyzařovacích parametrů umístěná na atypických sloupech ve výškách 8,00 – 10,25 m tvořící dominantu prostoru. Na pěším koridoru spojujícím vstupy do nádražní haly s centrem města je umístěna socha Jana Pernera.
Východní část náměstí je věnována odpočinkovým plochám zeleně lemujícími pěší diagonálu z centra města. Tvarování ploch zeleně vychází z funkčních vazeb v území a respektu k původním vzrostlým hodnotným stromům. Dominantou prostoru je fontána se slavnostním osvětlením z LED diod umístěných pod hladinou evokující hvězdy noční oblohy zrcadlící se na hladině. Veřejné osvětlení pěších tras je umístěno ve standardní výšce 6,75 m na sloupech sjednocené kónické geometrie výškově upravené pro toto využití. Esteticky jsou zdroje světla sjednoceny se svítidly nad plochou parteru před budovou nádraží.
Podél fasády správní budovy je umístění vyhrazeného parkoviště a odstavování jízdních kol. Zastřešení cyklostojanů koncepčně a esteticky přiřazeno k mobiliáři prostoru, aby nekonkurovalo nádražní budově. Konstrukčně je objekt řešen jako ocelová konstrukce opláštěná kompozitními deskami. Druhou variantou uložení jízdního kola je plně automatická cyklověž jejíž barevnost je podřízena budově nádraží. Poloha pro vyhrazené parkoviště a odstavování jízdních kol byla volena tak, aby se tyto funkce neuplatňovaly v exponovaných pohledech. Zároveň díky potřebě jejich nočního osvětlení přispívají přehlednosti a bezpečnosti dříve poněkud zastrčeného prostoru.
Západní část náměstí je věnována parkovišti K+R, které je do budoucna možno rozšířit a nachází se v poloze těžiště obou budoucích terminálů.
Nejvýraznějším novým objektem je zastřešení terminálu. Jeho hlavním výtvarným motivem je výrazná horizontálnost odkazující na římsu nad vstupy do budovy nádraží, která je však přepsána do současného tvarosloví v podobě subtilní desky s výraznými přesahy na zeštíhlených koncích, což přináší objektu dynamiku a lehkost. Výška objektu je navržena s ohledem na výškové uspořádání fasády objektu nádraží a zároveň je brána na zřetel uživatelská funkčnost. Objekt je umístěn do osy středního nástupního ostrova. Ve vztahu k trolejovému vedení je objekt navržen tak, že trolejové vedení je vyvěšeno nad objektem, nedotýká se ho a oba tyto prvky fungují na sobě nezávisle esteticky i konstrukčně. Svislé nosné konstrukce tvoří funkčně využité prostory (zázemí řidičů Dopravního podniku města Pardubice, závětří pro cestující). Materiálově je zastřešení navrženo v kombinaci pilířů z pohledového železobetonu a ocelové konstrukce střechy opláštěné kompozitními deskami.

Koncepce zeleně
V prostoru náměstí Jana Pernera je zachována liniová vzrostlá zeleň v pěší diagonále Palackého třídy přicházející z centra města. Liniová zeleň podél Palackého třídy je zachována a doplněna se zdůrazněním úseku podél terminál, kde je provedena nová výsadba po obou stranách komunikace. Výsadbou malokorunných kultivarů do plochy před nádražní halou s pevnou geometrickou strukturou je zajištěno zobytnění prostoru před budovou hlavního nádraží. V rámci odpočinkových ploch ve východním sektoru Pernerova náměstí jsou zachovány stávající vzrostlé platany, které jsou doplněny dosadbou stromů. Na severozápadním přístupovém koridoru je provedena výsadba keřových stromů, které nejsou v kolizi s trolejovou trakcí. Liniovou výsadbou je doplněno i parkoviště K+R. Na severovýchodní hraně terminálu je zachováno několika vzrostlých stromů.

Koncepce dopravy
Samotný terminál hromadné dopravy je napojen na Palackého třídu ve dvou bodech formou řízených křižovatek, jejichž poloha umožňuje maximální a efektivní využití obdélníkového půdorysu plochy Přednádraží a zároveň budoucí napojení rozvojových ploch. Prostor Přednádraží je v maximální míře věnován přestupnímu terminálu městské hromadné dopravy a nezatěžujeme jej zbytnou individuální automobilovou dopravou. Terminál hromadné dopravy je navržen jako obousměrný, umožňující otáčení autobusů i trolejbusů.

Koncepce cyklistické dopravy
Cyklostezka v profilu ulice Palackého je vedena jako samostatná odděleně od motorové dopravy a od pěších v celém úseku řešeného území. Návrh obsahuje územní rezervu na umístění dánských cyklopásů do obou směrů profilu komunikace Palackého, tato koncepce je vázaná na realizaci tangent a převedení Palackého z majetku ŘSD na Pardubický kraj. Ponecháváme samostatnou trasu cyklostezky v ulici Kpt. Bartoše směrem do Polabin. Je realizováno kryté odstavení jízdních kol v JV segmentu Pernerova náměstí s kapacitou cca 450 jízdních kol a zároveň je do této plochy situována cyklověž s kapacitou cca 100 jízdních kol.

Koncepce pěších tras
Provoz pěších na ploše terminálu je výhradně v úrovni parteru. Přes plochu terminálu jsou nástupiště propojena přes střední nástupní ostrov formou chodníku, na západním a východním okraji terminálu jsou provedeny vstupy do vozovky, které jsou materiálově oddělené od zbylých pojížděných ploch.
Výše zmíněné koncepty dopravního řešení jsou podpořeny materiálovým řešením jednotlivých ploch, definující jejich funkci a význam.
autorská zpráva























Zdroj: autorská zpráva
Vložil: Petr Šmídek, 08.01.19
Návštěvnost: 6 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.