Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Most v Bassanu
Ponte degli Alpini

Autor: Andrea Palladio
Adresa: Ponte Vecchio, Bassano del Grappa, Itálie | mapa
Realizace: 1569

Kapitola IV.
O tom, čeho je třeba dbát při stavbě mostů, a o místě, které se má volit

Protože nelze mnoho řek pro jejich šířku, hloubku a rychlost překračovat brodem, pomýšlelo se nejdříve na pohodlí mostů, takže se může říci, že byly hlavní částí cesty a že nebyly ničím jiným než cestou vytvořenou nad vodou. Musí mít stejné vlastnosti, o nichž jsme řekli, že se žádají u všech staveb,totiž aby byly pohodlné, krásné a trvanlivé na dlouhou dobu. Budou pohodlné, nebudou-li se vyvyšovat nad ostatní cestu, a jestliže se budou vyvyšovat, budou-li mít snadný výstup a zvolí-li se pro jejich stavbu takové místo, které bude nejpohodlnější pro celou provincii či pro celé město, podle toho, udělají-li se vně nebo uvnitř hradeb; a proto se vybere takové místo, k němuž je možno se všech stran snadno chodit, to je takové, které bude ve středu provincie nebo ve středu města, jako to udělala Nitókris, královna babylonská, u mostu, který zřídila přes Eufrat, a ne někde v rohu, kde by mohl sloužit pouze potřebě nemnohých. Budou krásné a trvanlivé, budou-li se dělat těmi způsoby a v takových rozměrech, o nichž bude zvláště řečeno později. Ale při volbě místa pro jejich stavbu je třeba dbát na to, aby se vybralo takové, aby bylo možno doufat, že most, který se tam postaví, bude věčný, a tam, kde se bude moci udělat s nejmenšími možnými náklady. Proto se zvolí takové místo, kde bude řeka méně hluboká a kde bude mít koryto neboli dno rovné a stálé, totiž skalnaté nebo tufové, protože (jak jsem řekl v první knize, když jsem hovořil o místech pro kladení základů) skála a tuf jsou ve vodě nejlepším základem; kromě toho je třeba vyhnout se vírům a tůním a té části řečiště neboli lůžka řeky, která je štěrkovitá nebo písčitá, poněvadž písek a štěrk tím, že je neustále posunován vodními záplavami, mění koryto řeky a kdyby byl vyplaven zpod základů, způsobilo by to nutně zřícení díla. Ale kdyby bylo celé koryto řeky ze štěrku a písku, udělají se základy tak, jak bude řečeno později, až budu pojednávat o kamenných mostech. Nutno také přihlížet k tomu, aby se zvolilo takové místo, kde má řeka přímý směr, ježto záhyby a křivolakost břehů jsou ohrožovány tím, že je voda odnese, takže by v takovém případě most zůstal bez opory a jako na ostrově, a také proto, že v době záplav táhne voda do těchto křivolakostí látky, které unáší z břehů a polí a které tím, že nemohou odcházet dolů přímo, zastavují se a zadržují jiné předměty a točí se kolem pilířů a uzavírají otvory oblouků, takže tím dílo trpí tak, že se časem vahou vody zřítí. Proto se tedy pro stavbu mostů vybírá takové místo, které bude ve středu kraje nebo města, a tedy pohodlné pro všechny obyvatele; a kde má řeka přímý běh a koryto méně hluboké, rovné a stálé. Ale ježto se mosty dělají bud ze dřeva, nebo z kamene, promluvím o obou druzích zvlášť a uvedu k nim několik kreseb, jak ke starým, tak k novým.

Kapitola V.
O dřevěných mostech a o těch pokynech, jichž je třeba dbát při jejich budování

Dřevěné mosty se dělají bud pro jedinou příležitost, jako ty, které se dělají ve všech těch případech, jež se při- házejí ve válkách; z tohoto druhu je nejslavnější ten, jejž zřídil Julius Caesar přes Rýn; nebo aby stále sloužily pohodlí každého. O tomto druhu čteme, že Herkules vybudoval první most, který byl kdy udělán přes Tiber v místě, kde byl později vybudován Řím, když zabil Geryona a vítězně hnal jeho stáda přes Itálii, a byl nazván Svatým mostem: byl položen v té části Tiberu, kde později král Ancus Marcius vytvořil most Sublicius, který byl podobně celý ze dřeva a jeho trámy byly spojeny s takovou dovedností, že se mohly zdvihnout a uložit podle potřeby, a nebylo tam ani železa, ani hřebíku; neví se, jak byl udělán, jen spisovatelé říkají, že byl udělán na tlustých dřevech, která podporovala jiná, po nichž dostal jméno Sublicius, protože taková dřeva se v řeči Volsků nazývala sublices. Byl to ten most, který s takovým blahořečením vlasti a pro svou slávu bránil Horatius Cocles. Tento most byl blízko Ripy, kde je vidět několik stop ve středu řeky, protože jej pak udělal z kamene praetor Aemilius Lepidus a obnovil císař Tiberius a Antoninus Pius. Takové mosty se musí dělat tak, aby byly pevné a zakotvené silnými a tlustými trámy, aby nebylo nebezpečí, že se rozbijí proudem osob a zvířat nebo vahou povozů a dělostřelectva, které po nich půjdou, a aby nemohly být zničeny povodněmi nebo vodními záplavami. A proto se ty, které se dělají u městských bran a které nazýváme padací, protože se mohou zdvihnout a spustit podle přání těch, kdo jsou uvnitř, obvykle dláždí tyčemi a železnými pásy, aby je nerozbila a nepoškodila kola povozů a nohy zvířat. Trámy, jak ty, které jsou zapíchnuty ve vodě, tak ty, které tvoří šířku a délku mostu, musí být dlouhé a tlusté podle toho, kolik si bude žádat hloubka, šířka a rychlost řeky. Ale protože podrobností je nekonečné množství, není možno dát pro ně určité a pevné pravidlo. Uvedu tedy několik kreseb a řeknu jejich míry, z nichž si bude každý snadno moci podle toho, co poskytne příležitost, zkoušeje ostrost svého rozumu, vzít svůj díl a vytvořit dílo hodné chvály.
sv. III, kap. IV, str. 179-180

Kapitola IX.
O mostu v Bassanu

Blízko Bassana, ležícího na úpatí Alp, které dělí Itálii od Germanie, jsem zřídil následující dřevěný most přes Brentu, řeku velmi rychlou, která se vlévá do moře poblíž Benátek a kterou staří nazývali Meduaco,* k níž (jak vypráví Livius ve své první Dekádě) přišel Kleonymos Spartský s armádou před Trojskou válkou. Řeka je v místě, kde byl vytvořen most, široká sto osmdesát stop. Tato šířka se rozdělila na pět stejných dílů, protože po velmi dobrém upevnění obou břehů neboli předpolí mostu pomocí dubových nebo modřínových trámů byly vytvořeny v řece čtyři řady pilířů vzdálených mezi sebou čtyřiatřicet a půl stopy. Každá z těchto řad se skládá z osmi trámů dlouhých třicet stop, tlustých asi jednu a půl stopy a vzdálených od sebe dvě stopy, takže je celá délka mostu rozdělena na pět prostorů a jeho šířka je šestadvacet stop. Nad těmito řadami je položeno několik trámů dlouhých jako uvedená šířka (takto položené trámy tohoto druhu se obyčejně nazývají ležiny), které byly připevněny k trámům zatlučeným do řeky, a tak je drží svázané a spojené pohromadě; nad těmito ležinami se v rovině uvedených trámů rozloží osm jiných trámů, které tvoří délku mostu a sahají od jedné řady k druhé; protože je vzdálenost mezi těmito řadami značně veliká, takže by trámy položené na délku stěží mohly zvládnout těžké zatížení, položilo se mezi tyto trámy a ležiny několik trámů, které slouží jako konsoly a podpírají část zatížení; kromě toho se pořídily další, které byly připevněny k trámům zatlučeným do řeky, nakloněny k sobě navzájem a spojeny s jiným trámem, položeným uprostřed uvedené vzdálenosti pod každým z podélných trámů. Tyto trámy takto uspořádané působí dojmem oblouku, který má výšku čtvrtinu svého průměru; tímto způsobem vychází dílo krásné formou a pevné, protože trámy, které tvoří délku mostu, jsou uprostřed dvojité. Nad nimi jsou uloženy další trámy napříč, které tvoří rovinu neboli podlahu mostu a vystupují svými čely poněkud před ostatní dílo a představují konsoly římsy. Na obou okrajích mostu jsou postaveny sloupy, které podpírají střechu a slouží jako loggie a činí celé dílo velmi pohodlným a krásným.
* Správně Meduanus.
sv. III, kap. IX, str. 190-191

+ Hladina vody
A. Pohled na most s boku
B. Řady trámů zatlučených do řeky
C. Čela ležin
D. Trámy, které tvoří délku mostu, nad nimiž je vidět čela těch, které tvoří podlahu
E. Trámy, které jsou nakloněny k sobě a spojují se s jinými trámy, položenými uprostřed vzdálenosti, která je mezi řadami pilířů, takže jsou v tomto místě trámy dvojité
F. Sloupy, které podpírají střechu
G. Pohled na jeden konec mostu
H. Půdorys řad pilot s opěrnými pilíři, které nedovolují, aby tyto piloty byly otřásány dřívím přicházejícím po řece
I. Stupnice deseti stop, jíž bylo měřeno celé dílo

Palladio, Andrea. Čtyři knihy o architektuře. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1958
I quattro libri dell' architettura di Andrea Palladio, Benátky, Appresso Dominico de' Franceschi, 1570
















Zdroj: Andrea Palladio: Čtyři knihy o architektuře
Vložil: Petr Šmídek, 23.08.18
Návštěvnost: 59 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.