Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Maillart picture
Robert Maillart
* 06.02.1872 - Bern, Švýcarsko
† 05.04.1940 - Ženeva, Švýcarsko

Biografie
Švýcarský mostní inženýr, jehož radikální užití předpjatého betonu revolučně ovlivnilo architektonický vzhled obloukových mostů. Jejich osobitost spočívá v integrálním včlenění mostovky do konstrukce, čímž se tato stává nejen ekonomicky úspornou, ale i esteticky účinnou. Maillartovy konstrukce měly svou úsporností a elegancí snad největší vliv na využití betonu v architektuře. Je též považován za vynálezce hřibových stropů.
Po maturitě na gymnáziu v Bernu a praxi na škole pro hodinářské mechaniky v Ženevě začíná Maillart roku 1890 studovat stavební inženýrství na technice v Curychu (ETH). Jeho profesorem je Wilhelm Ritter, velký propagátor železobetonu. Po skončení studií pracuje nejdříve u projekční a inženýrské firmy Pümpin a Herzog v Bernu (1894-97), následné ve stavební kanceláři města Curychu (Tiefbauamt, 1897-99), kde navrhuje za spolupráce městského architekta Gustava Gulla most Stauffacher.
V letech 1899-1901 je Maillart zaměstnán v kanceláři Froté a Westermann v Curychu, kde projektuje most přes řeku Inn v Zuoz. Jde o vůbec první příklad „maillartovského" stavebního umění: spojení mostovky s mostní klenbou. V roce 1902 zakládá vlastní firmu Maillart & Cie, projekční a stavební kancelář se sídlem v Curychu-Wollishofenu. V letech 1904-05 buduje most přes Rýn u Tavanasa jako první příklad mostu s prolamovanými bočními stěnami (zničen při sesuvu půdy v roce 1927).
Současně teoreticky i experimentálně pracuje na vývoji hřibových stropů. Jeho úsilí vrcholí v roce 1908 udělením mezinárodního patentu. První stavbou provedenou s hřibovými stropy systému „Maillart" je skladištní budova v Curychu (1910). Kromě vedení firmy působí Maillart též na ETH, kde má od roku 1911 částečný učitelský úvazek. Projektuje a staví nejen mostní konstrukce, ale například i vodárenskou věž v Manrese v Itálii. V roce 1912 otevírá pobočku firmy v Rize a staví v Lotyšsku a Rusku - převážně skladištní a tovární haly s hřibovými stropy. Když za ním v roce 1914 přijede rodina na letní byt, netuší, že se do Švýcarska vrátí až za pět let.
První válečná léta přinášejí Maillartovi nejprve množství zakázek - například stavbu elektrárny, kde zaměstnával až 1000 dělníků, ale poté se před blížící se frontou musí odstěhovat nejdřív do Petrohradu a následně do Charkova na Ukrajinu, kde v roce 1916 umírá jeho manželka. Maillart s dětmi a švýcarskými spolupracovníky se stává svědkem říjnové revoluce, postupně přichází o veškerý majetek v Rusku a nakonec je rád, že se mu v roce 1918 podaří utéci před bolševickým pronásledováním.
Po návratu do Švýcarska už nemůže zabránit krachu firmy Maillart & Cie, s finanční podporou svého bratra však zakládá alespoň projekční kancelář v Ženevě - postupně přibývají pobočky v Bernu a Curychu. Dalších dvacet let pokračuje ve „zkrášlování" švýcarských Alp množstvím nápadně štíhlých, půvabných oblouků, z nichž možná nejznámější je most Schwandbach s elipsovitě zakřivenou jízdní dráhou, postavený v roce 1933.
Další mosty stojí mimo jiné u Schiers (1929-30), Valtschielbach-Donath (1925-26), Vessy u Ženevy (1936-37). V roce 1937 mu je uděleno čestné členství v RIBA (Royal Institute of British Architects) - spolu s Eugénem Freyssinetem.
Po jeho smrti byla v roce 1947 v New Yorku (Museum of Modern Art) uspořádána první souborná výstava „Robert Maillart: Engineer" a u příležitosti padesátého výročí úmrtí byla jeho osobnost připomenuta podobnou výstavou ve Švýcarsku (Museum für Gestaltung, Zürich).
Vlaďka Valchářová
autorka je inženýrka, kurátorka sbírky architektury a stavitelství Národního technického muzea


Návštěvnost: 379 čtenářů
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2019
arrow
Denní zprávy
Rozhovor s Pavlem Chládkem
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2019
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.